Dřevo pro své nástroje získávám zásadně v zimě, v době mrazů a za ubývajícího měsíce. Za těchto podmínek má totiž nejméně mízy a při vysychání nejméně hrozí popraskání. Ještě k tomu „měsíčnímu dřevu“ – je dokázáno, že dřevo kácené při ubývajícím měsíci je rozměrově stabilnější, odolnější vůči škůdcům, plísním atd. Tady je o tom pěkný článek: http://www.materialtimes.com/tema-tydne/mesicni-drevo—zapomenuta-tradice-oziva-odbornici-krouti-hlavou.html.

Dál se snažím vybírat dřevo pomalu rostlé, které má menší přírůstky, hustší letokruhy a je pevnější.

Dřevo nahrubo opracuji (vrtání, dlabání, hoblování…) ještě za syrova a dávám sušit do venkovní kůlny. Čím pomalejší je sušení a menší tloušťka materiálu, tím je menší riziko prasknutí. Dále pak dřevo dosouším postupně ve vnitřním sklepě a v bytě.

Po dokonalém vyschnutí následuje opětovné převrtání (dřevo seschne), finální zeslabení tloušťky stěn, ladění, úprava náustku, povrchová úprava vnitřku a vnějšku a impregnace celého nástroje lněným olejem.

Všechny nástroje máčím a prolévám lněným olejem po dobu min. 48 hodin. Tím dojde k dokonalému nasycení dřeva. Dřevo je tak výborně chráněno proti vlhkosti. Lněný olej navíc časem vytvrdne a vytvoří tak i akusticky skvělý povrch.