Na tomto nástroji se mi asi nejvíc líbí jeho neuchopitelnost, živelnost, svoboda, no a samozřejmě jeho podmanivý zvuk … Nevyučuje se v hudebce, neexistuje tady žádná hudební teorie, jak se na didge hraje správně a jak se na něj hrát nemá, ostatně myslím, že většině hráčů by to bylo stejně jedno 🙂

Hra na tento nástroj vychází z nitra člověka a možná i ledacos vypoví o jeho povaze, temperametu…. Většina hráčů má svůj osobitý styl a nemá zapotřebí snažit se někoho napodobovat.